Jedním z ambasadorů projektu Školních lig se stal Vojtěch Surovec: talentovaný osmnáctiletý gólman z Frýdku-Místku. Ač patří věkem stále do dorostu, sbírá už i extraligové zkušenosti – stejně jako ty reprezentační.
Stal jste se jedním z ambasadorů Školních lig. Co to pro vás znamená?
Jsem moc rád a mile mě to potěšilo. Je fajn, že za náš kraj vybrali právě mě. Celý projekt je zatím nový, takže uvidíme, jak se bude dál vyvíjet.
Jaká bude vaše role? Objevíte se na nějakých turnajích?
Měl bych být takovou „tváří“ našeho kraje. Určitě se na turnajích objevím, těším se, že tam budu moct být s dětmi osobně.
Když jste nabídku dostal, překvapilo vás to? Měl jste radost?
Byl jsem velmi mile překvapen. Nečekal jsem to, protože v našem kraji je spousta výrazných osobností házené. O to víc mě potěšilo, že jsem nabídku dostal právě já. Je to nový projekt, tak jsem zvědavý, co všechno přinese.
Co vůbec projektu Školních lig říkáte?
Podle mě je to skvělý nápad. Je to parádní způsob, jak dětem ukázat, že házená je úžasný sport, který si zaslouží pozornost.
Když jste byl ve věku dnešních školáků, hrál jste taky turnaje ve školní házené?
Jasně, pravidelně jsem se účastnil všech školních lig v našem okolí. Vždycky jsme se na ně těšili.
Jak vůbec na vaše házenkářské začátky vzpomínáte?
Házenou jsem začal hrát na Základní škole Jiřího z Poděbrad ve Frýdku, kde probíhal kroužek házené. Tam si mě všiml trenér minižáků z Frýdku-Místku a pozval mě na trénink. Od té doby jsem u házené zůstal.
Postavil jste se hned do brány?
Začal jsem už v první třídě, když mě u náboru oslovil pan trenér Mojžíšek. Můj taťka kdysi taky házenou hrál, takže jsem si to chtěl vyzkoušet. Do brány jsem se postavil hned od začátku a už jsem tam zůstal.
Kdy jste začal tušit, že byste to mohl dotáhnout někam dál?
Asi je ještě brzy mluvit o nějakých velkých úspěších, ale řekl bych, že jsem si zatím dobře nakročil. Snažím se na sobě pracovat, aby to jednou opravdu někam vedlo.
V současné době jste brankářem Frýdku-Místku a mládežnické reprezentace. Jste spokojený s tím, jak se vaše kariéra vyvíjí?
Určitě ano. Jsem sice stále v dorostenecké kategorii, ale díky vzájemné domluvě mezi mým trenérem z dorostu Strnadelem a trenérem mužů Valem se mohu pravidelně účastnit extraligových tréninků, které mě posouvají. Dostávám příležitost i v samotných zápasech a velké zkušenosti sbírám i na reprezentačních kempech. To člověka opravdu posune dál.
Láká vás to i někam dál? Do zahraničí? Jaké máte házenkářské sny?
Do zahraničí mě to určitě láká. Mým snem je jednou si zahrát v jedné ze špičkových evropských lig a házenou se živit a věnovat se jí naplno.
Jaké máte další koníčky?
Upřímně, na vedlejší aktivity moc času nezbývá. Často trénuji jak s dorostem, tak s muži a víkendy trávím na zápasech. Když ale zůstane chvíle volna, moc rád cestuji.
Foto: Jan Smekal