Výběrový tým chlapců Moravskoslezského kraje skončil na Olympiádě dětí a mládeže v Praze devátý. O komentář jsme požádali krajského trenéra Jana Sobola.
Celá akce splnila, a v mnoha ohledech i předčila, očekávání všech účastníků. Od slavnostního zahájení na stadionu v Edenu, přes utkání v UNYP Areně, která patří k nejkvalitnějším házenkářským halám v České republice, až po závěrečný ceremoniál na Výstavišti v Holešovicích byla organizace celé olympiády na velmi vysoké úrovni.
Samotný házenkářský turnaj vyvrcholil ve čtvrtek a nabídl řadu kvalitních, vyrovnaných a dramatických utkání v chlapecké i dívčí kategorii. Po organizační i sportovní stránce měl turnaj vysokou úroveň a pro všechny zúčastněné představoval mimořádný sportovní zážitek. Osobně jej považuji za jednu z nejhezčích akcí, které jsem během svého působení u házené zažil.
Na olympiádu jsme se připravovali systematicky a zodpovědně. Absolvovali jsme řadu tréninkových jednotek, přípravných utkání i závěrečné minisoustředění. Pozitivně hodnotím přístup nominovaných hráčů, kteří se téměř bez výjimky účastnili všech srazů. Velmi dobře fungovala také komunikace s kluby a trenéry. V konečné nominaci bylo zastoupeno pět hráčů z Kopřivnice, čtyři z Karviné, tři z Polanky a po jednom hráči z Frýdku-Místku a Ostravy.
Bohužel do závěrečné nominace výrazně zasáhla zranění. Citelnou ztrátou byla absence Štefka z Frýdku-Místku, který si při rozcvičení na utkání mladšího dorostu zlomil kotník. Ještě výraznější dopad mělo zranění brankáře Knesla z Kopřivnice, jenž si ve finálovém utkání Polanka Cupu zlomil prst na noze. Oba hráči patřili k oporám týmu a jejich neúčast se na výkonnosti mužstva výrazně projevila.
Naším cílem bylo bojovat o medailové pozice a být konkurenceschopní v boji o postup do vyřazovacích bojů. Minimálním sportovním cílem bylo postoupit ze skupiny do čtvrtfinále. Tento cíl se nám bohužel nepodařilo naplnit. O našem nepostupu rozhodl až výsledek posledního utkání skupiny mezi Ústeckým a Královéhradeckým krajem (13:13). Náročnost skupiny dokládá i konečné pořadí turnaje, kdy jejími účastníky byli pozdější zlatí Jihočeši, stříbrný tým Jihomoravského kraje a bronzová Vysočina.
Přestože je možné zmínit řadu objektivních důvodů ovlivňujících výsledky, je nutné otevřeně konstatovat, že konečné 9. místo je vzhledem k našim ambicím i potenciálu mužstva zklamáním.
V průběhu přípravy jsme se systematicky věnovali kondiční, technické i taktické složce hry. V osmi přípravných utkáních jsme byli konkurenceschopní a dařilo se nám přenášet do zápasů herní prvky, na kterých jsme pracovali během tréninkového procesu. Atmosféra v týmu byla po celou dobu velmi dobrá, hráči jezdili na srazy s chutí a pracovali naplno. O to více mrzí skutečnost, že se výsledky této práce nepodařilo potvrdit na závěrečném turnaji.
Rozhodujícími momenty? Druhý poločas s Vysočinou, kdy jsme po vyrovnaném prvním poločase nedokázali navázat na dosavadní výkon, a utkání s Jihomoravským krajem, ve kterém jsme herně zcela propadli. Oba zápasy jsme prohráli zejména nasazením a bojovností, propadli jsme i herně.
Celkově se nám na turnaji nepodařilo sejít v optimální sportovní formě. Ve srovnání s nejlepšími týmy turnaje byl patrný rozdíl především ve hře jeden na jednoho, a to jak v obranné agresivitě, tak v individuálních útočných činnostech. Právě této oblasti bude potřeba v budoucnu věnovat zvýšenou pozornost.
Pozitivně hodnotím skutečnost, že všichni hráči dostali na turnaji prostor a jejich minutáž byla velmi vyrovnaná. Na rozdíl od řady soupeřů jsme nestavěli výkonnost výhradně na úzkém okruhu hráčů, ale zapojili jsme celé družstvo.
Sezóna 2025/26 byla mimořádně dlouhá a náročná. Někteří hráči ve starším žactvu odehráli 80 až 90 soutěžních utkání. V následujícím období bude důležité regenerovat, nabrat novou energii, vyhodnotit získané zkušenosti a pokračovat v dalším rozvoji. Věříme, že nám k rozvoji pomůže i házenkářská akademie, která bude fungovat v Moravskoslezském kraji.
Závěrem bych chtěl poděkovat manažerce Petře Zeleňakové za profesionální organizaci a podporu týmu během celého ročníku. Poděkování patří rovněž Moravskoslezskému kraji za dlouhodobou podporu mládežnické házené. A také trenérům – za jejich spolupráci.
Krajské akce probíhají za podpory Moravskoslezského kraje
