Charlotte Cholevová se dostala do českého týmu, který bojuje na mistrovství světa ve Španělsku. Její dvojče, devatenáctiletý křídelník Mathias, který hraje za Frýdek-Místek, se zase dostal do širší nominace českého týmu před blížícím se EUREM.
Dostal jste se do širší nominace na mistrovství Evropy. Čekal jste to?
Vůbec jsem to nečekal, ale jsem neskutečně rád, že jsem pozvánku dostal.
Co bylo první, co vás napadlo, když jste se o nominaci dozvěděl?
Abych řekl pravdu, asi mě nic nenapadlo. Měl jsem obrovskou radost a hned jsem to posílal svým blízkým, kteří měli taky velkou radost. Později jsem si říkal, že musím makat ještě více než doteď, ať se jednou na nějaký zápas, nebo kdyby se podařilo, tak i na šampionát, dostanu.
V nominaci jsou také zkušení Číp s Jurkou. Jaké jsou podle vás vaše šance?
Myslím si, že na šampionát nepojedu, protože Číp i Jurka jsou velice zkušení a dobří hráči. Abych se tam dostal, tak by se musel někdo z nich zranit nebo být pozitivní na covid, ale to samozřejmě nechci, oba kluci jsou oporami nároďáku. Jurku sleduju v extralize a Čípa, když se zadaří, tak na YouTube na nějakém sestřihu ze zápasu, a moc dobře si uvědomuju, že na takové úrovni jako jsou oni ještě nejsem. A pořád tam je ještě Štěrba, který je taky velmi dobrý hráč, takže si myslím, že by dostal přednost on.
Co by pro vás znamenalo, kdybyste se na turnaj nakonec přeci jen podíval?
Kdybych se na šampionát dostal, tak bych byl neskutečně rád!
I kdyby to tentokrát nevyšlo, je pro vás nominace dobrým signálem do dalších let?
Jak už jsem řekl, moc nepočítám s tím, že se tento rok na šampionát podívám. Ale určitě jsem moc rád, že o mě vedení reprezentačního áčka trochu ví, a že bych se tam mohl jednou dostat.
Vaše sestra, dvojče, se dostala na mistrovství světa do Španělska. Povzbuzujete se na dálku?
Se ségrou si píšeme každý den, voláme si taky často. Já ségru povzbuzuju hodně moc, ale to dělám celý život. Když jsme byli menší, tak jsme oba podporovali staršího bráchu Sebastiana a on zase nás, protože jsme asi první čtyři roky hráli spolu. Pak se ale brácha nešťastně zranil, takže teď my s bráchou fandíme ségře a ségra s bráchou zase mě.
Foto: Jan Smekal