V minulých dnech pokračovaly boje v krajských soutěžích, hrála se však taky kvalifikace o postup do ČSPL. Na obou frontách byla hodně vidět dvanáctiletá Magdaléna Mia Bártová z Hrabůvky, kterou jsme vyhlásili Hvězdou týdne.
Máte za sebou úspěšnou kvalifikaci ČSPL. Jak moc to bylo náročné?
Kvalifikace starších žaček do ČSPL byla náročná nejen pro mě, ale i pro tým. Na začátku na nás vlítly holky z Paskova. Nevěděly jsme, kde se dřív otočit, celou dobu Paskov vedl o čtyři branky. Otočily jsme to až na konci, musely jsme, trenéra by asi jinak odnesli do blízké nemocnice. Nakonec v nemocnici z tohoto zápasu skončila naše spoluhráčka Beáta Kubálková se zlomeným zápěstím. Poruba nad námi vyhrála a my jsme postoupily z druhého místa do finále s Karvinou. Tam jsem já a holky hrály i za Beátu a vyhrály si postup. Mám hroznou radost, moc jsem si přála postoupit. Ani jsem z nervozity moc nenaspala.
V rozhodujícím utkání jste porazily Karvinou. Byl to těžký zápas?
Moc jsem se bála, ale řekla jsem si, že musím hrát co nejlépe. Nakonec se mi moc dařilo, takže mám radost, bylo to napínavé, i když jsme vyhrály o víc gólů. Neumím si představit odpoledne s trenérem, doma po prohraném zápase.
Jak se vám v utkáních dařilo?
Zápasy vždy bojujeme, co se dá. S Paskovem to bylo drama, Poruba byla lepší a s Karvinou výhra. Myslím, že jsem hrála dobře, ale to si myslím já, trenér je přísný, pochválí málokdy. Spíš nám hodně domlouvá a radí.
Jak se na zápasy v ČSPL těšíte?
Těšíme se moc. Loni jsme se skamarádily s Karvinou, se kterou jsme jezdily. Letos to bude Poruba, už při kvalifikaci jsme si povídaly, když jsme si k nim sedly. Jsou fajn. Těšíme si i na Polky a Slovenky. Z loňska si dodnes s hráčkami píšeme.
Předtím jste v MS lize porazily Paskov a Bohumín. Byly to povedené zápasy?
Ano, byly moc povedené. Tam nás potrápil Bohumín, sice jsme vedly, ale nemohly jsme polevit. Bohumín má také dobré hráčky. Myslím, že moc oddychu v zápasech nemáme. Asi chce každý vyhrát, stejně jako my.
Vy jste v těch dvou zápasech dala celkem 20 branek. Máte formu?
Ani nevím, že mi tam ty góly padají. Trenér, taťka, říká, že nedohodím do branky, tak formu hledám, vždy to tam nějak dotlačím. Chci po Šarlotě Cholevové dres, ale za jeden gól mi ho asi nedá.
Letos vás v MS lize porazily Klimkovice a Poruba. Budou to nejtěžší soupeři?
S Klimkovicemi jsme prohrály první zápas. Hrály jsme špatně, prohrávaly jsme o devět branek o poločase. Nakonec jsme to dotáhly, ale konec jsme pokazily. Nedaly jsme vyložené šance. Myslím, že všechny zápasy budou těžké. Zápasů se vždy bojím. Poruba bude určitě silná, i Bohumín. Klimkovice s Paskovem budou trápit taky.
Loni jste hrála za mladší i starší žačky, letos už jen za ty starší. Je to velký skok?
Je to stejné. Jsme sice prvním rokem starší žačky, ale hrály jsme starší žačky i loni. Sice jsou holky, které proti nám hrají, už jen o rok starší, ale jednoduché to není. V týmech jsou i stejně staré nebo mladší holky a také hrají dobře. Já a naše holky jsme zvyklé. Hodně jezdíme do zahraničí a na těžké turnaje. Trenér nám to dělá asi naschvál. Takže jsme zvyklé, že není nic lehkého. Divím se, že nás nedal do dorostenek, tak jsme rády. Doufám, že to nebude číst.
Cítíte, že na vás tým hodně spoléhá?
Holky mi i fandí, jsem tomu moc ráda, moc mi to pomáhá. A snažím se i pro ně. Máme super holky, jsme všechny kamarádky a pomáháme si. Do zápasů se bojíme všechny stejně. Možná na mě spoléhají. Já na ně spoléhám určitě, pomáhají mi taky, jsem moc ráda za cokoliv, co se jim povede. Pomáhá mi to. V zápase, když tam stojíme, tak se prosíme o pomoc všechny mezi sebou, spoléháme jedna na druhou všechny.