Tomáš Bárta je předsedou Moravian Handball Academy. Jak hodnotí loňský rok? A jak se dívá na ten letošní?
Jaký byl, ze sportovního pohledu, váš rok 2022?
Rok 2022 bereme pro naší akademii a oddíly jako stabilizační. Bylo to o nastaveni vlastní cesty směřující k získání nových házenkářů, ale také o pokračování a prosazování našeho pohledu na nefunkční projekty ČSH, které nezastavily pokles a úbytek základny našeho hnutí.
Covid skončil, místo něj ale přišla další krize. Jak ji váš oddíl zvládá? A jak ji zvládat bude?
Jsme malý oddíl s velkou budoucností, celých 22 let od našeho vzniku umíme šetřit a zvládat velké věci. Dnes jsou možnosti různých dotačních programů, podíl na činnosti rodičů a také financování z úspěchu našich odchovankyň. Finančně nestrádáme a z našeho sociálního programu umíme dotovat a vyvážit činnost všech skupin našich členů. Máme super rodiče, takže jsme spokojení, za všechno navíc umíme být vděční.
Co se vám během uplynulého roku nejvíc povedlo?
Povedlo se nám pilotně vstoupit do mateřské školky, zvládnout zahraniční akce, připravit další generaci disciplinovaných hráček, které jsou příslibem do budoucna a ještě o nich uslyšíme. Jsme ale nejvíce pyšní, že se naše odchovankyně stává evropskou hráčkou a jde ostatním příkladem. Naše hráčky ji spontánně sledují a napodobují ji, včetně fanklubu. Za to jsme moc rádi a vděční, když hráčky nezapomínají, kde vyrostly, a vrací nám to od srdce. To je to nejcennější, proto tohle děláme.
A kde vás naopak tlačí bota? Kde musíte přidat?
Bota nás tlačí v komunikaci se svazem. Na rovinu, bez podpory trenérů nemáme my jako malé oddíly šanci. Nezvládáme ve volnočasové činnosti, po práci, zvládat nábory a mít ještě profesionální čas na školy. Klasické náborové akce a letáky jsou o náhodách, ale ne o řízeném nárůstu členů. Naší zkušeností je, že pouze uvolněný profesionál časově schopný spolupracovat se školami, přinese efekt. Opačně je to o obětování a nadšencích, ale jen krátkodobě. Pak vidíme vždy ostrůvky úspěchu malých oddílů, které předčí i leckterá sportovní centra. To nás trápí.
S čím jste vstoupili do letošního roku?
Chceme stabilizovat tým trenérů a zajistit finanční podmínky pro jejich práci. Zároveň konečně chceme dotáhnout projekt sportovní haly do stavu ukončeného projektu a taky chceme připravit nové hráče a hráčky redukované hlavně z mateřinek.
Máte nějaký vzkaz pro fanoušky a další lidi z házenkářského prostředí?
Ano a velký – aby nemlčeli nad malou podporou malých oddílů, nad úbytkem základny. Aby upozorňovali na absenci naší házené exekutivce a požadovali jednoznačné zviditelnění a propagaci na celonárodní úrovni v médiích, protože jestli si myslíme, že je házena v povědomí veřejnosti, tak opak je pravdou. O házené se neví a veřejnost ji nezná. Toto je alfa omega našeho přežití a dalších úspěchů v naší činnosti. Buďme soupeři, ale se stejným cílem, podle motta ruce se utkávají, ale srdce se setkávají.
Foto: Moravian Handball Academy