Šestnáctiletá Markéta Ustrnulová z Poruby žije sportem. Její rodiče trénují házenou, ona patří k oporám svého týmu, navíc ještě hraje plážovou házenou, píská a taky zvládá atletiku. Mimochodem, v té je velmi dobrá!
Jak jste se k házené dostala? Díky rodičům?
Jelikož oba mí rodiče byli dobří házenkáři, tak mě inspirovali k tomu, abych to taky zkusila.
Kdy jste házenou začala hrát? Jaké byly začátky?
Házenou jsem začala hrát jako malá na základní škole, kde byl přímo házenkářský kroužek. Měli jsme meziškolní turnaje, ale za oficiální klub jsem začala hrát asi v páté třídě.
Jaké to je vyrůstat v házenkářské domácnosti?
Je to celkem zajímavé. V televizi neběží nic jiného než házená. A o házené se bavíme téměř pořád.
Kromě házené taky házíte oštěpem. Jak dlouho se tomu věnujete?
Věnuji se tomu už pár let. Začala jsem dělat atletiku v přípravce a už od mala mě to táhlo spíše k házení. Dělám ovšem i jiné disciplíny, jako je například kladivo či disk. Oštěp mě ale baví nejvíce a taky mi nejvíce jde.
Dá se říct, co máte na prvním místě? Čemu věnujete více času?
Co mám na prvním místě nedokážu říct. V létě, když je venku hezky, tak se věnuji více oštěpu. Naopak v zimě, když se nedá venku házet, se více věnuji házené. Snažím se ale stíhat oboje. Dále také pískám plážovou i klasickou házenou.
Jak moc náročné je spojit oba sporty dohromady? Mají něco společného?
Je to celkem náročné, protože nestíhám všechny tréninky, co bych měla. Některé se mi kryjí, ale snažím se přejíždět a stíhat to. Tyto sporty jsou společné v tom, že je v obou hlavní věc házení. Ale problém je, že v každém sportu jiným způsobem. A bohužel si přenáším chyby z jednoho sportu na druhý, ale snažím se to v hlavě odlišovat.
Jak se vám v oštěpu daří?
Minulý rok se mi velmi dařilo. Vyhrála jsem evropské hry v Brně. Jsem vícemistryně České republiky. A na mezistátním utkání mezi Českem, Slovenskem, Slovinskem, Maďarskem a Chorvatskem jsem se umístila na 3. místě, s o dva metry větším osobním rekordem. Byl to velký úspěch a měla jsem hroznou radost. Taky jsem se dostala do širší nominace v reprezentaci. A na konci roku jsem byla vyhlášena jednou z nejlepších bodovaček našeho klubu.
Kdy se budete muset rozhodnout, který sport si vyberete?
Na tuto otázku se mě zeptalo již mnoho lidí. Ale já bohužel stále neznám odpověď. Každé období mám o trochu radši jeden sport, než ten druhý, ale zase za nějakou dobu se to vymění. Tím, že je házená kolektivní sport a oštěp individuální, je to hodně odlišné. Ale myslím si, že se časem rozhodnu.
V minulé házenkářské sezoně jste nakoukla i do starších dorostenek. Byl to velký posun?
Byl to posun, výkonnostně i silově. Bylo to náročnější a rychlejší. Ale byla to další zkušenost.
V příští sezoně budete hrát za mladší nebo starší dorostenky?
Příští rok jsou mou hlavní kategorií mladší dorostenky, ale jelikož dost holek ze starších dorostenek hraje za ženy, budou potřebovat pomoct nejenom ode mě, ale i od mých spoluhráček. Ale především budu hrát za mou kategorii.
Jaké jsou vaše největší házenkářské úspěchy?
Jako malá, když jsem hrála za školu, jsme vyhrávali všechno. V klubu jako mladší žačka jsme se na turnaji Polanka Cup umístily na druhém místě. A na Eurofestu ve Slovinsku jsme se umístily dvakrát na prvním místě a jednou na třetím. V mladších i ve starších žačkách jsme pokaždé zvítězily v MS lize. Dostala jsem se také do širší reprezentace v plážové házené.
Jaké máte házenkářské sny?
Dostat se co nejdál a dělat házenou, dokud mě bude bavit a naplňovat.