Čtrnáctiletá brankářka Julie Wysogladová je oporou týmu z Poruby. Svými výkony se dostala až do dívčího výběru Moravskoslezského krajského svazu házené.
Kdy jste se poprvé dostala k házené?
Házenou jsem zkusila poprvé v září roku 2018, když jsem začala chodit do kroužku házené na naší škole. Trenérka si mě všimla a zeptala se, zda bych nechtěla zkusit hrát za Sokol Poruba, tak jsem to zkusila a už jsem u toho zůstala.
Co vás na chytání nejvíc baví? Do pole vás to nelákalo?
Hra v poli mě nikdy moc nebavila, už od začátku jsem chtěla chytat a s tím jsem do házené taky šla. Nejvíce mě na chytání baví ta všestrannost, musíte umět z každého něco – obratnost, rychlost, musíte mít sílu a hlavně postřeh.
Co je na tom nejtěžší?
Pro mě osobně je nejtěžší věcí vyčkání na střelbu. Je to moment, kdy se musíte soustředit na pohyb hráče a tipovat si, kam by tak mohl vystřelit.
Pamatujete na nějaký nejlepší zápas? A co nejhorší?
Jeden z nejhorších zápasů byl určitě proti týmu TJ Astra Praha. Celý zápas jsme se snažily, ale utkání se neobešlo bez chyb, a tak jsme nakonec tento důležitý zápas prohrály o gól. Nejlepší zápas byl s Velkou nad Veličkou, i přes prohru a okolní nepříjemnosti byl tento zápas vyrovnaný a podaly jsme v něm velice dobrý výkon.
Máte nějaký brankářský vzor?
Jedním z mých házenkářských vzorů je Martin Galia, je úžasný hráč a také trenér. Jsem ráda, že jsem měla tu možnost mít s ním pár tréninků ve výběrech MSK.
Co děláte pro to, abyste se v házené dostala co nejdál?
Pořád je tu spousta věcí, které se musím naučit a zlepšit. Snažím se pro to dělat vše, ať už je to zlepšování kondice, tak zlepšování techniky a hledání svého směru chytání.