Česká házenkářská reprezentace sehrála neúspěšnou kvalifikaci o postup na mistrovství světa, ve které těsně nestačila na Severní Makedonii. Do českého týmu se poprvé dostal i Mathias Choleva z Frýdku-Místku.
Devatenáctiletý Choleva, který hraje na místě pravého křídla, byl v reprezentaci poprvé. Přesto dostal v zápasech proti Severní Makedonii hodně prostoru a s českým týmem byl jen kousek od postupu na světový šampionát. Po remíze ve Zlíně a hostující porážce o dvě branky zbyly ale českému týmu oči pro pláč.
Postup byl blízko, jak moc vás vyřazení bolelo?
Postup na mistrovství světa byl strašně blízko a moc mě mrzí, že jsme nedokázali postoupit. Po zápase se mi honil hlavou smutek a všechno, co jsem mohl udělat lépe, abychom postoupili. V kabině pochopitelně byla špatná nálada.
O nepostupu rozhodlo neproměňování šancí, je to tak?
Myslím si, že o nepostupu rozhodl hlavně první zápas, který jsme za mě měli doma vyhrát minimálně o tři až čtyři branky. Ale v obou zápasech jsme pohořeli na neproměňování šanci.
Byli makedonští brankáři tak dobří?
Já osobně si ani nemyslím, že by bylo těžké najít na ně nějaký recept. Brankáři měli každopádně své kvality.
Jak se vám hrálo v bouřlivé makedonské kulise?
V Makedonii to bylo doslova peklo, nikdy jsem nehrál před 7000 diváky, kteří by na mě v jednom kuse bučeli.
Máte za sebou premiérový reprezentační sraz. Jak jste si ho užil?
Premiéru v reprezentaci jsem si užil neskutečně. A jsem za ni strašně rád. Určitě mě to zase posunulo o kus dál, každá taková zkušenost vás vždy hodně posune.
Mluvili s vám trenéři? Víte, na čem byste měl ještě zapracovat?
Trenéři mi stoprocentně radili, na čem mám pracovat, ale bylo to podobné, co mi říká trenér Valo, nebo co mi radí Víťa Pyško na trénincích ve Frýdku-Místku.
Doma jste dal první gól v reprezentaci. Jak moc to pro vás znamenalo?
První gól jsem si strašně užil, slavili ho se mnou na tribuně kluci z Frýdku, rodiče a přítelkyně, kteří mě neskutečně podporovali.
Foto: Ivo Dudek