Letošní ročník Žákovské ligy starších žák a starších žaček je minulostí. Soutěž chlapců ovládla pražská Dukla, mezi dívkami triumfoval Písek.
Do Žákovské ligy zasáhlo pět týmů z Moravskoslezského kraje. Tři v soutěži chlapců, dva v soutěži dívek. Jak si vedly? A co řekli trenéři? Podívejte se.
Chlapci
Frýdek-Místek – 7. místo, 32 bodů
Petr Mazur: Letos se to sešlo tak, že jsme hráli soutěž z větší části s mladšími kluky. V základní sestavě jsme měli jen tři hráče ročníku 2008. Všichni ostatní jsou ročník 2009, včetně brankáře. Vzhledem k tomu, že většina kluků nastupovala proti starším a silnějším protihráčům, nepředpokládal jsem, že uděláme díru do světa. Kluci mě ale mile překvapili. Když jsem je přebral, říkal jsem si, že se nikam nedostanou. Za rok však ohromně vyrostli. Pochopili mou filozofii, pochopili, co po nich chci. Kdyby to měli srovnané v hlavách, tak by dokázali mnohem víc. Mančaft šel minimálně více jak o sto procent nahoru. Kluci skutečně dřeli. Na tréninku dělali to, co měli. Jsou to mladí kluci, některé zápasy nezvládli v hlavách. Někdy se začali bát, že mohou vyhrát. Je to u nich jen o hlavě.
Kopřivnice – 12. místo, 27 bodů
Jaromír Petřek: Nejsem spokojený. Očekával jsem, že tento tým by se v letošním ročníku mohl umístit mezi pátým a osmým místem. V některých zápasech jsme nepodali týmový výkon, jinak bychom mohli být výš.
Polanka – 17. místo, 17 bodů
Pavel Bochnia: Byl to pro nás obrovský přísun, bohužel se nám nevedlo zdravotně. Ani na jednom turnaji jsme nebyli kompletní, jednou jsme byli dokonce bez brankáře. I tak to byly obrovské zkušenosti. Kdybychom byli v plné síle, tak jsme mohli skončit v horní polovině tabulky.
Dívky
Poruba – 10. místo, 27 bodů
Radan Ustrnul: Z účinkování v letošní Žákovské lize jsme měli trochu obavy. Oproti loňské sezoně byl kádr podstatně užší. Přestože v MS lize dominujeme, v konfrontaci s nejlepšími týmy z celé republiky víme, že to tak zdaleka neplatí. I hráčky, které znaly tuto náročnou soutěž z loňského roku, byly malinko nervózní. Hned v prvním kole ale získaly šest z osmi možných bodů. Z děvčat spadla nervozita a k dalším utkáním přistupovala se zdravým sebevědomím. V následujících turnajích se nám bohužel nevyhnula zranění a absence zkušenějších hráček, takže jsme občas ztratili body zbytečně, ale jindy zase trochu překvapivě získali. Děvčata jsou každá jiná, jedna tišší, druhá jak megafon, jedna si čte, druhá si kreslí, třetí tančí se sluchátky, další nepustí mobil z ruky, jiná fotí, ale když se jedná o házenou, jsou tým. Pomáhají si, podporují se, bojují jedna za druhou. To, že v Žákovské lize vybojovaly jednu remízu vteřinu před koncem a pět utkání vyhrály o jednu branku, svědčí o tom, že tyhle holky se nikdy nevzdávají. Jako tým se rvou o vítězství až do konce, do posledního hvizdu rozhodčího. Jsme na ně opravdu hrdí.
Bohumín – 19. místo, 12 bodů
Jaroslav Kalous: Umístění mě nezajímá, já se dívám na předvedenou hru. A holky se každým utkáním zlepšovaly. Hrály vyrovnané zápasy proti týmům s podobnými podmínkami, ale nemůžeme se rovnat s těmi, kdo trénuje třeba i šestkrát týdně. Zahrály si všechny hráčky, některé mladší holky získaly důležité zkušenosti. Všechna kola jsme hráli venku. A všude jsme byli dva dny, abychom poznali i města, kde jsme hráli.
Foto: Jan Smekal